|
Tohle je moje revolta proti všem těm rádoby intelektuálním básním, kerý se snaží mít hlubokou, až alegorickou poentu a jsou plný vznešenejch, vysokejch slov. Takže v tom nehledejte nic hlubokýho a přečtěte si, co se mi přihodilo.
 18.05.2009 3 1307(13) 0 |
Na konci dědiny, za posledním barákem,
Kde je vichr pánem věcí,
Smrdí to hnilobou a zatuchlým smeťákem.
Prej ekologie – kecy!
Na těch truchlivejch hromadách zmizela nejedna vzpomínka
a nejeden krám se v tom bordelu utopil.
Třeba jednou tam ležela pitomá holinka
a snažila se neztratit ze všech sil.
Pak v jeden lenošnej, zkaženej podvečer,
kdy zas jak prase sem to tam prolejzal,
sem si vám možná trochu i zabrečel,
když jsem si všimnul, v čem jsem to stál.
/Jsem sice velkej chlap,
ale občas – to víte,
se i vám může stát,
že se rozbrečíte./
Tenkrát tam někdo vyházel
stejný hračky, co sem kdysi měl sám.
A já jsem v tom smetišti nacházel
celý svý dětství. Celý ne, ať nekecám.
,,Autodráhu“, nebo jak.
Jó, tenkrát ještě Hot Wheels nebylo.
A taky velkej náklaďák,
Na kterým se z meze /jak na sáňkách/ jezdilo.
Ptáte se na smysl tohohle počinu?
Ptáte se marně, žádnej není.
To jsem tak jednou navštívil latrínu
a pustil jsem se do básnění.
(* vyšlo ve čtvrtém vydání pirátské punkové provokace Pošlapaná Pampeliška©)
Kde je vichr pánem věcí,
Smrdí to hnilobou a zatuchlým smeťákem.
Prej ekologie – kecy!
Na těch truchlivejch hromadách zmizela nejedna vzpomínka
a nejeden krám se v tom bordelu utopil.
Třeba jednou tam ležela pitomá holinka
a snažila se neztratit ze všech sil.
Pak v jeden lenošnej, zkaženej podvečer,
kdy zas jak prase sem to tam prolejzal,
sem si vám možná trochu i zabrečel,
když jsem si všimnul, v čem jsem to stál.
/Jsem sice velkej chlap,
ale občas – to víte,
se i vám může stát,
že se rozbrečíte./
Tenkrát tam někdo vyházel
stejný hračky, co sem kdysi měl sám.
A já jsem v tom smetišti nacházel
celý svý dětství. Celý ne, ať nekecám.
,,Autodráhu“, nebo jak.
Jó, tenkrát ještě Hot Wheels nebylo.
A taky velkej náklaďák,
Na kterým se z meze /jak na sáňkách/ jezdilo.
Ptáte se na smysl tohohle počinu?
Ptáte se marně, žádnej není.
To jsem tak jednou navštívil latrínu
a pustil jsem se do básnění.
(* vyšlo ve čtvrtém vydání pirátské punkové provokace Pošlapaná Pampeliška©)
26.05.2009 - 14:32alegorie znamená metafora a znamená to, že nějakým jednoduchým obrazem či příběhem vyjadřujeme mnohem složitější a hlubší myšlenku či pocit; jinak chci říct, že já jsem plně pro hlubokomyslné básně, ale to neznamená, že tvá báseň není hodnotná.
19.05.2009 - 00:25rádoby intelektuálním básním, kerý se snaží mít hlubokou, až alegorickou poentu a jsou plný vznešenejch, vysokejch slov-tak tohle je přesný
Jinak mě se to líbilo :-) Vtipný a k věci, žádný kecy okolo, super.
Jinak mě se to líbilo :-) Vtipný a k věci, žádný kecy okolo, super.
18.05.2009 - 20:08Bohužel se pleteš, tahle báseň má pointu, nebo aspoň já jí tam vidím, a ani jsem jí nehledal, praštila mě přes nos sama....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Latrinální : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pro milovníky country příběhů
Předchozí dílo autora : maturitní čtyřverší
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Gabrielle Taroka [16], Jan Urban [16], Ayla [16], AnnA [16], steala [10], Naty526 [10], Ptr001 [9], Liliana [9], Zuzuzuleee [1]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
