Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...

...včerejší večer...a dnešní ráno...(snaha o vyjádření TOHO pocitu)

Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...

tak si toho važ...

chce to činy..

?!?

...

//////////////////

... nevím co dodat.. je toho tolik, že nevím čim začít...tak rovnou skončím.

nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!

... Naprostej ,,plivanec" k mým nohám... Snad ani za sklopení zraku, abyste se na něj podívali, vám to nestojí... Tak... Proč to sem dávám, co?

Neměla bych změnit přístup k životu? Jaký si to člověk udělá, takový to má. Menší procházka do mého nitra.

... v každým případě je dobrý aspoň se o něco pokusit, .... vždyť i Lumíci demonstrují svým pochodem smrti odhodlání k životu ... - a vo tom to je ...

... o lodích, majácích a tak ...

...ta holka stála celou cestu nade mnou a dívala se mi do očí...a já jí tak moc rozuměla...tak moc...

Ale budu já někdy velká ?!