Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Starší pokus o písňový text. Takto je příliš stereotypní, zkoušela jsem upravit, mám různé verze s refrénem, ale pořád to není ono. Proto prosím o názor čtenáře, kteří mají s písněmi zkušenost... ale samozřejmě i ostatní :).

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

aneb Sedm pádů je zbytečně moc... snad ještě platí ta májová amnestie :)

Malé zamyšlení nad tím, co je to Láska...

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Zas jedna bláznivá básnická variace...

Dmnce? Vypsala jsem tady pár věcí, které mám opravdu ráda. Nikomu to adresováno není. Je to jen taková pubertální slátanina. I když možná...

možná spíše miniatura... ale od ní se liší tím, že neobjevuje žádnou převratnou myšlenku... pouze pocit...

:))