Láskyplné drobnůstky a paradoxy

Vyprahlá

Země bez vody je poušť

A člověk bez lásky?

Pod maskou úsměvů
a slušivého oblečení
jsme jenom stroje
na marnění času



Nedá se

Proč se směješ očima?
Na to se nedá
přestat
koukat



Už to neumím

neumím se bezstarostně ponořit
a nechat unášet
pořád vystrkuju hlavu z těla
pozoruju se shora
a vidím se tak dobře
že nemůžu
než se smát

hořce smát



…

v myšlenkách na tebe
rozevírám stehna
jako květ



Spustím se

visím na laně
čekám, až dohořím
teprv pak se můžem potkat
teprv pak se spustím
a vyrovnaně
projdu trapným pohořím



Sebemrskačská

i navoněný touhou
a opentlený na růžovo
pořád jsi jen bič
co sama na sebe si pletu



Nad propastí

nechtěla jsem vidět tu propast v tobě
vždycky jsem ji elegantně překročila
cestou k penisu
a lež mi zatím
kousek po kousku
zkracovala
nohy



Holobyt

Za vstřícnou fasádou
s kytkami v oknech
vybydlenej barák
Holobyt, kde si ani nemáš kam sednout
Nabídnou ti možná tak vodu ze slušnosti
ale dopít tě ji nechají o samotě

A tak hezky to vypadalo zvenčí!

Úplně jako ty



Gumovací

Jak se to dělá?
Kde vzít tu gumu
co vymaže člověka z hlavy?

Tohle velký město
je pro nás dva moc malý

Jak se ti mám vyhnout
když přesně vím
kdy a kudy chodíš?



Postinspirační

múza už mě políbila
tak seru na něj
na debila



Trampolína

beru si z něj
co potřebuji
a odrážím se od něj
jako od trampolíny
nemá ani ponětí
jak vysoko můžu letět
a to je na tom
ze všeho
nejlepší