Někdy přijdou chíle...

"pidiaturka" nad ránem ... jen tak...

Malá úvaha: naše české pohádky jsou laskavé právě tím, že vždy dobře skončí.

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

asi předevčírem o půlnoci to na mě nějak všechno padlo...:-)

je tu, ale ne pro mě:-).

...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)

inspirací byl klavírní koncert a pár vzpomínek na mé hudební období...

žít jen vzpomínkami se nedá

Věnováno kamarádovi, který si v životě prožil "své"....

Chce to prokousat se až dokonce ;-) je to i zhudebněný ;-)

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

Ještě jeden rispet na slova: MOŘE, SVĚTLO, KŘIK, ÚSMĚV, DRUH (forma: ABAB CC DD).

Vzkaz pro M. - snažím se o optimismus, seč můžu...

..nejen o fontáně....

.... zamyšlení těsně před usnutím...

ranní pidibásnička ....úleva.....náhle je prostě tady!

Pro každého, kdo se zrovna na někoho zlobí.....