|
...jen takové nostalgické zamyšlení......:-)
 08.12.2008 5 900(13) 0 |
Vlak si zpívá stále stejnou píseň,
sedím v koutku, padla na mě tíseň.
když loučím se s tebou milý,
(.... však víš o co kráčí),
nechci se před tebou ještě na svět mračit,
a nyní s každým pražcem
smutek vypouštím jako dým bílý…….
sedím v koutku, padla na mě tíseň.
když loučím se s tebou milý,
(.... však víš o co kráčí),
nechci se před tebou ještě na svět mračit,
a nyní s každým pražcem
smutek vypouštím jako dým bílý…….
02.01.2015 - 03:04PrimaDen:
Loučili jsme se nahonem,
smutek se ploužil peronem,
teď v koutku vlaku sedím již,
jen já a tísně mojí kříž...
:-)
Loučili jsme se nahonem,
smutek se ploužil peronem,
teď v koutku vlaku sedím již,
jen já a tísně mojí kříž...
:-)
09.12.2008 - 07:51díky v podstatě máš pravdu, já ji na poslední chvíli přepsala a také si myslím, že ta první verse byla lepší..o kousek:-)
08.12.2008 - 17:08líbí se mi moc první půlka básně..ta druhá už mi nějak nezapadá...ale myšlenka se mi moc líbí... vyznívají mi z ní velice známé pocity
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Loučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čím pro mě jsi
Předchozí dílo autora : Rozverná
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
slavek» řekli o sobě
Rebejah řekla o SOUZNÍLKA :Je to hrozně milá a laskavá dívka, která si nezaslouží, co jí osud uchystal, a která vidí ve všech lidech krásu a dobro a dokáže v nich vnímat to lepší, což je vlastnost, která je dnes myslím na pokraji vyhynutí:) Přirostla k mému srdíčku pozoruhodně rychle a drží se ho pevně. Píše nádherné básně, z nichž cítíte jejího působivého ducha a její kreativitu a víru, čistou víru.
