|
...jen takové nostalgické zamyšlení......:-)
 08.12.2008 5 1261(15) 0 |
Vlak si zpívá stále stejnou píseň,
sedím v koutku, padla na mě tíseň.
když loučím se s tebou milý,
(.... však víš o co kráčí),
nechci se před tebou ještě na svět mračit,
a nyní s každým pražcem
smutek vypouštím jako dým bílý…….
sedím v koutku, padla na mě tíseň.
když loučím se s tebou milý,
(.... však víš o co kráčí),
nechci se před tebou ještě na svět mračit,
a nyní s každým pražcem
smutek vypouštím jako dým bílý…….
02.01.2015 - 03:04PrimaDen:
Loučili jsme se nahonem,
smutek se ploužil peronem,
teď v koutku vlaku sedím již,
jen já a tísně mojí kříž...
:-)
Loučili jsme se nahonem,
smutek se ploužil peronem,
teď v koutku vlaku sedím již,
jen já a tísně mojí kříž...
:-)
09.12.2008 - 07:51díky v podstatě máš pravdu, já ji na poslední chvíli přepsala a také si myslím, že ta první verse byla lepší..o kousek:-)
08.12.2008 - 17:08líbí se mi moc první půlka básně..ta druhá už mi nějak nezapadá...ale myšlenka se mi moc líbí... vyznívají mi z ní velice známé pocity
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Loučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čím pro mě jsi
Předchozí dílo autora : Rozverná
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
