|
Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...
|
|
Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*
|
|
...???
|
|
Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*
|
|
Každý by měl být věrný svému vlastnímu tempu...aneb: Vše má svůj správný čas!
|
|
K vlastnímu odloučení došlo už někdy v červenci, ale až dnes "to" ze mě přešlo do veršů...
|
|
Věnuji všem(včetně mě), které tu a tam bodne osten žárlivosti - i jako povzbuzení k tomu, že se nad tímto démonem dá zvítězit!!!
|
|
Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)
|
|
(I?a I?) hmm....
|
|
(I.N.)dvojitá miniatura(?)
..bez souvislosti s žádnou předchozí básní.. zkrátka "na čistý list papíru"
|
|
|
|
dnešek byl zvláštní.... pohodový a šťastný :).. takže se pokusím nalít tu spokojenost i vám :) foto mé ... lehce upravené :)
|
|
první polovina přírodovědné pozorování druhá slaďárna
|
|
mé tajné přání (momentálně se netýká nikoho konkrétního)
|
|
Postarší dílko, úzce související s básní "Tvůj vánek", takže i anotace by měla být úplně stejná...
|
|
že by následek globálního oteplování??:-)
|
|
přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)
|
|
navazuje na "Ohnisko dní"......
|
|
stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
hoffi [16], Ronald Reagan [13]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

