|
Postarší dílko, úzce související s básní "Tvůj vánek", takže i anotace by měla být úplně stejná...
|
Když poslední písnička doznívá,
pláču. Snad,
snad nikdo se nedívá…
Do očí stéká mi příval slov
a bezmocná
touha říct,
co do slov se nedává,
navždy smýt,
(když zítřek nastává)
všechno zlé,
co někdy bylo snad…
jen Tvá láska tu zbyla,
mě bude věčně hřát.
Když naše srdce zbloudilá
tu došla setkání,
tiše chci objímat
to šťastné shledání.
Ach ne! Nerozděluj, Bože, nás!
Ještě není ten čas!!
Ještě vše protkáno není Tvou přízí hřejivou,
kdy jeden ve druhém
najdeme rozednění
i píseň smířlivou.
pláču. Snad,
snad nikdo se nedívá…
Do očí stéká mi příval slov
a bezmocná
touha říct,
co do slov se nedává,
navždy smýt,
(když zítřek nastává)
všechno zlé,
co někdy bylo snad…
jen Tvá láska tu zbyla,
mě bude věčně hřát.
Když naše srdce zbloudilá
tu došla setkání,
tiše chci objímat
to šťastné shledání.
Ach ne! Nerozděluj, Bože, nás!
Ještě není ten čas!!
Ještě vše protkáno není Tvou přízí hřejivou,
kdy jeden ve druhém
najdeme rozednění
i píseň smířlivou.
01.04.2008 14:27
Chi, chi, Sokoličko, to jsi mě rozesmála! Z tvého komentu si i já spokojeně zachrochtám:-o)))))
01.04.2008 14:14
Pro mě napsaná moc dobře a obsahově skvělá... Mno prostě si jen můžu chrochtat blahem.:o)
01.04.2008 11:26
Na verše citlivé, přemýšlivé, s jiskrou naděje vzpomínek, které dokáží vytvořit kdykoli živý obraz minulosti a přenést jej snad i do budoucnosti, na takové verše lze odpovědět zase jen verši...
31.03.2008 19:54
... upřímně ... tenhle způsob psaní mi moc nesedí ... možná proto že ho neumím ... nebo ho možná neumím ... protože mi nesedí ... anebo možná ... ááále co ... :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.