(I.N.)dvojitá miniatura(?) ..bez souvislosti s žádnou předchozí básní.. zkrátka "na čistý list papíru"
 18.10.2008
11
1854 (19)
1
galerie

Polekané třepotání
vznáší se tu, nemám strach,
i když tma už dávno spadla
a kutálí se po římsách....
*****
Jednou přijdeš, já to vím
a poznání nás osloví
i okamžik, jenž moudře ví,
a příběh náš pak dopoví.....


galerie
 31.10.2008 20:19
pravda pravdoucí. Děkuju!!!
 31.10.2008 19:26
Příjemné miniatury...;) jen si oprav skloňování...okamžik je mužský rod...takže tam bude "jenž"....;)
 21.10.2008 08:41
Fakt(a znova) děkuju!! obzvláště u tohoto dílka mě každé ocenění těší dvojnásob, protože jsem záměrně to podstatné nechala jen mezi řádky.... a těší mě, když je to pochopeno:-)
 21.10.2008 07:47
Cítím to podobně, jen to neumím tak krásně jako ty vyjádřit....
 20.10.2008 16:20
Přesně to jsem chtěla! Děkuju!!!
 20.10.2008 13:42
Je to krásné, málo slovy jsi toho řekla tolik....
 20.10.2008 10:57
Nostalgik:
zamíchej verše růží podzimu,
já pozvu tě k jablečnému závinu:-)
 20.10.2008 10:55
Ne, Ali, tentokrát to není o naději.... přesto děkuji!!!
 20.10.2008 07:46
přiblížíš se, krásná paní
ladným letem sokolím
to bude k ránu, za svítání
stolem tě vítám prostřeným
pár veršů, květem zamíchání
a možná poradíš mi rým
 18.10.2008 18:15
moc hezké...obě dvě
 18.10.2008 16:42
Ano, ano. Naděje umírá vždy poslední, že? Hezké dvě miniatury!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.