Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

starší... ale má srdeční záležitost :) + foto vlastní výroby :)

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

zkuste si představit..... cokoli :)

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

Věnováno...

i když není zas až tak svatý... :)... ale "dnes už to nebolí" :)

přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

jedna starší srdeční šuplíková záležitost...láska je rakovina...-všechny rádoby chemoterapie jsou zbytečný...*

Ráda přecházím na červenou.. ráda riskuju...

pár slov před spánkem, jsem unaven, proto tak krátce....

...Trocha zvědavosti, trocha stýskání...určitě znáte- dlouhé prohlídky stropu a přemýšlení nad nesmrtelností chrousta;-D aneb...nechci vidět do vzdálené budoucnosti...chci žít přítomností...PS: a mít tě v srdci;-*...(další báseň do šuplíku...) ...věnováno...

Někdy o sobě lidem vyprávím zvláštními způsoby...tak anonymně...ale přesto zůstávám svá...i když ten druhý musí vyvinou trošku větší úsilí...aby se ve mně naučil číst...aby pochopil...;)

(už jen proto mi to asi chybí)

... takový okamžitý nápad... :-))

Ten obrázek vypadá možná až moc pozitivně, ale já prostě neumin kreslit všechno šedivé...