jsi pořád se mnou

Nečekám, že to pochopíte.. Prostě jsem se potřeboval "vypsat". Je to hlavně o pocitech no...

Nejcitlivěji býváme zraněni těmi, bez nichž si svůj život nedovedeme v plném rozsahu představit. ROBERT BROWNING

volný verš

Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...

...

Nejsem si jistá kategorií, ale snad se bude báseň i tak líbit...

Pocity ze sobotního dne...každé vzkříšení stojí kapku bolesti, když se duše vrací z očistce zpátky do svého těla...

jedna ztracená, z pozdního léta...

...

vlastně to není ani smutná báseň, ale nevěděl jsem kam s ní: ) o smutku, na kterém přese všechno shledávám něco krásného

odcizení...

/"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/

Beznadějná... a to dnes opravdu jsem... :-) Jenom taková momentovka, výkřik.

rozlučka...ne tak jak si myslíte...ale upřímě koho tohle zajímá ?