|
jedna ztracená, z pozdního léta...
|
°°°
V temnici ztrácím
sny o madrigalu
střídmá loutna
vzkazy posílá:
/psal básně jako
pobožnosti,
s madonou v parku
usínal/
Už odkojila deštěm
syna
z podstavce odlomila
rodidla
žádný sochař
prý je nezacelí
když k prstokladu pobídla
A muž se dotkl
-žádný zázrak
až naběhly mi žíly
na krku
V temnici dál
ctnost malomocní
s její pravdou
navzdor etikům
°°°
V temnici ztrácím
sny o madrigalu
střídmá loutna
vzkazy posílá:
/psal básně jako
pobožnosti,
s madonou v parku
usínal/
Už odkojila deštěm
syna
z podstavce odlomila
rodidla
žádný sochař
prý je nezacelí
když k prstokladu pobídla
A muž se dotkl
-žádný zázrak
až naběhly mi žíly
na krku
V temnici dál
ctnost malomocní
s její pravdou
navzdor etikům
°°°
16.02.2009 23:06
Píšeš nádherně... Vím to už dlouho, ale baví mě se o tom pořád přesvědčovat.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.