přidáno 28.11.2007
hodnoceno 12
čteno 1822(24)
posláno 0
Po dřevěném žebříku
starém jak lidstvo samo
šplhám nocí
mezi hvězdami
a měsícem střežícím
underground
každého z nás...

Letadla pode mnou
chvějí se
zimou...
co chvíli
sype se ze sněžítka
bílé peří...

Mám prokřehlé ruce...
na ramenou
tíží mě noční můra Stvořitele...

Vím, že to nestihnu...
a svatý Petr
se svazkem klíčů k tvým dveřím
bude jen
další hořká vize
promrzlé postele...


Štědrovečerní večeře
prostřená pro dvě...

prázdná sklenka...

dětské sliby...

...snáší se k zemi
a...

tají...
přidáno 01.12.2007 - 21:57
... stejne splhej dal...
přidáno 29.11.2007 - 19:21
pochopení... třeba netřeba ;)... nám bude stačit pocit... a pokus o pochopení... ;)
přidáno 29.11.2007 - 12:25
aha... jsem myslela, ze ste to pochopili... a... ono ne... no nic...
přidáno 29.11.2007 - 12:19
Stredrovecerni vecere prostrena pro dve...uzivej...?
přidáno 29.11.2007 - 10:48
dekuji...
přidáno 29.11.2007 - 10:34
ten konec mě dostal...a vyhoupl dílko na vyšší metu...konec má myšlenku...a krásnou...asi z ní roztaju:P...:);)
přidáno 28.11.2007 - 20:47
detske sliby a undegground. je to vo tom;)
nic vic, nic min;);););)
přidáno 28.11.2007 - 19:31
Tvé básničky se vpíjí pod kůži...a dostávájí nekonečné rozměry...krásný moc...*
přidáno 28.11.2007 - 19:12
mno jo... taky se obcas stracim... libi se mi ta sneznicka... :)
přidáno 28.11.2007 - 18:56
..výborná atmosféra...skvělej konec.
přidáno 28.11.2007 - 17:59
nedokažu moc pochopit, co některými částmi myslíš.. ale jako celek zní pěkně a zajímavě :)
přidáno 28.11.2007 - 16:16
underground - pod zemí roztáté sněhy...a v létě je přes trávu nikdo nevidí ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mé /naše/ svátky... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Molové vzpomínky nebes...
Předchozí dílo autora : Co to má... ?!

» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming