|
|
Po dřevěném žebříku
starém jak lidstvo samo
šplhám nocí
mezi hvězdami
a měsícem střežícím
underground
každého z nás...
Letadla pode mnou
chvějí se
zimou...
co chvíli
sype se ze sněžítka
bílé peří...
Mám prokřehlé ruce...
na ramenou
tíží mě noční můra Stvořitele...
Vím, že to nestihnu...
a svatý Petr
se svazkem klíčů k tvým dveřím
bude jen
další hořká vize
promrzlé postele...
Štědrovečerní večeře
prostřená pro dvě...
prázdná sklenka...
dětské sliby...
...snáší se k zemi
a...
tají...
starém jak lidstvo samo
šplhám nocí
mezi hvězdami
a měsícem střežícím
underground
každého z nás...
Letadla pode mnou
chvějí se
zimou...
co chvíli
sype se ze sněžítka
bílé peří...
Mám prokřehlé ruce...
na ramenou
tíží mě noční můra Stvořitele...
Vím, že to nestihnu...
a svatý Petr
se svazkem klíčů k tvým dveřím
bude jen
další hořká vize
promrzlé postele...
Štědrovečerní večeře
prostřená pro dvě...
prázdná sklenka...
dětské sliby...
...snáší se k zemi
a...
tají...
pochopení... třeba netřeba ;)... nám bude stačit pocit... a pokus o pochopení... ;)
ten konec mě dostal...a vyhoupl dílko na vyšší metu...konec má myšlenku...a krásnou...asi z ní roztaju:P...:);)
Tvé básničky se vpíjí pod kůži...a dostávájí nekonečné rozměry...krásný moc...*
nedokažu moc pochopit, co některými částmi myslíš.. ale jako celek zní pěkně a zajímavě :)
underground - pod zemí roztáté sněhy...a v létě je přes trávu nikdo nevidí ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mé /naše/ svátky... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Molové vzpomínky nebes...
Předchozí dílo autora : Co to má... ?!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

