Když budu po něčem toužit
Nebude to tvůj úsměv
Co mě nasytí
Nebude to má radost
Co potěší
Duše v propletené
Tvým stínem
Tak lehce nevyslovené ano
Tak proklínané ne
A šedé mlhy mezitím
Připomínající
Bezesné snivé noci
Teplo pramenící v mém těle
Neskutečné je
Když žádné…
Hrůza milovat ji samou
A černou jen nebýt
Rozbila jsem ten obrat k normálu
A střepy jeho se mi posmívaly
Že prý
Mé vlastní já
Se samo neuchrání
Ty jsi tam
A já si hraju z prázdným úsměvem
Nezáleží
Jestli někdy se uvidíme doopravdy
Nebo ty mě
Protože vím
Že to co vidím já tak jasně
Tak jistě nejsi ty
Nebude to tvůj úsměv
Co mě nasytí
Nebude to má radost
Co potěší
Duše v propletené
Tvým stínem
Tak lehce nevyslovené ano
Tak proklínané ne
A šedé mlhy mezitím
Připomínající
Bezesné snivé noci
Teplo pramenící v mém těle
Neskutečné je
Když žádné…
Hrůza milovat ji samou
A černou jen nebýt
Rozbila jsem ten obrat k normálu
A střepy jeho se mi posmívaly
Že prý
Mé vlastní já
Se samo neuchrání
Ty jsi tam
A já si hraju z prázdným úsměvem
Nezáleží
Jestli někdy se uvidíme doopravdy
Nebo ty mě
Protože vím
Že to co vidím já tak jasně
Tak jistě nejsi ty
01.10.2008 20:15
představila jsem si takové to horečnaté probuzení.... kdy už člověk občas neví, jestli se nezbláznil.... :)
09.09.2008 19:51
tak ta je vážně propracovaná...a líbí s emi ten konec...úplný konec:)...ať žijou noční můry:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.