Jenom pár drobnůstek ala haiku na pobavení.

Snad moc nepobouřím Japonce a další příznivce této poetické formy.

Senrjú

Dělám to poprvé...

Nedořečenost, pokud čtenář nezná specifika textu, těžko nalezne jeho poetiku, to je úskalí nedořečenosti. K tomuto textu: vím jen tolik, že si Luboš Javůrek vypůjčil název pro svoji folkovou skupinu z nějaké knihy, kde to byl termín (myslím, že správně "bokomaru") pro největší rozkoš, na nějakém ostrově, která spočívala v dotýkání se bosými chodidly.

pár letních kousků, tak snad jsou v těhle hicech dovařené

Par miniaturek, které se tváří jako haiku.

Takový můj mikrosvět. Zahrada, pivo, kočky...

Opět přidávám pár miniaturek z letní zahrady. Stačí se jen pozorně dívat kolem sebe.

Posílám soubor několika nových textů vč. jednoho staršího zrecyklovaného (podzim v Kunštátě)

K diskuzi, 5-7-5 x free form?

Stále častěji teď myslíme na jaro a jarní radovánky, na věku opravdu nezáleží.

Opět několik přeložených textů z The haiku anthology vydané Cor Van den Heuvelem už v roce 1999. Opět si můžete všimnout, že v Americe většinou nedělají rozdíl mezi haiku a senrjú - zároveň mnoho autorů píše texty kratší než 17 slabik, což dává v angličtině dokonale smysl, protože anglická slova mají větší sémantický potenciál než česká slova, takže se dá na menší ploše vyjádřit více významu. V překladech se opět držím Límanova standardu a snažím se především o vystižení myšlenky textu. Zároveň si všimněte, že ne všechna haiku musí vždy být precizním zenovým textem, občas postačí, že je haiku pohlednicí, záznamem žité skutečnosti.