Jsem, čili existuji.

Je to příběh lásky jako lišaje: zrodí se, prožije krásný okamžik, pak odletí a vypravěče nechá uvězněného ve sklepě, zhroutí se schody, kde jeho příběh končí v rakvi.

Tuto "báseň" jsem napsal za pět vteřin. Bo v Ostravě není čas. Zdravím všechny Penery z Bělé nad Radbuzou, taky je to kraj rázovitý.

věnováno

Některá města se zaryjí hluboko.

jedna z jara, co jsem ji neměla ráda.

Báseň z básní, plně pochopí jen věrní čtenáři. Kolik jich tam najdete? Metafory z vlastních metafor. Tak konečně zas jedu do hor, jupí (doopravdy, to není metafora, jen napůl).