„Ta doba”

Někdy si říkám,
Chtěla bych žít v dětství mojí mámy
kdy se stávaly fronty na banány,
Kdy chodila ven s partou dětí
a s hlavou mokrou od mytí
Kdy se bavila
hlouposti neřešila
Kdy lidé museli se sejít
aby si zážitky mohli říct
Kdy milostné dopisy si posílali
potom si je schovávali
Potají se scházeli
aby je rodiče nenachytali
Kdy vymýšleli různé hlouposti
neseděli jenom v tichosti
Kdy pořád se bavili
nepotřebovali mobily
Kéž bychom dnes nebyli na sklíčkách
a užívali si v malých chviličkách
Vlastně ji trošku závidím
že svůj život takhle nevidím