sleduju ručičky
tvých starožitných hodinek
jedna po druhé
ukrajují slova
která nám nestačí
už jsme tam měli být
a ono je teprve sedmnáctého
tohle jsi mi chtěl říct?
když jsme o sebe třeli
zamrzlé představy
podívej
stále běží
a já bych se přitom vrátila
o pár ulic zpátky
necítím
konečky prstů na levé noze
na té blíž srdci
necítím nic
budou se tě ptát
na tu pravou
a já už budu ve vlaku
s pánem
co si rád zpívá
a žije v Rakousku
a pak průvodčí zapíská
za minutu dvanáct
tvých starožitných hodinek
jedna po druhé
ukrajují slova
která nám nestačí
už jsme tam měli být
a ono je teprve sedmnáctého
tohle jsi mi chtěl říct?
když jsme o sebe třeli
zamrzlé představy
podívej
stále běží
a já bych se přitom vrátila
o pár ulic zpátky
necítím
konečky prstů na levé noze
na té blíž srdci
necítím nic
budou se tě ptát
na tu pravou
a já už budu ve vlaku
s pánem
co si rád zpívá
a žije v Rakousku
a pak průvodčí zapíská
za minutu dvanáct
24.12.2021 19:12
Alma Neradostná: Auryn Book: Psavec: Neu: Dandy: Moc vám děkuju za krásné komentáře!
23.12.2021 00:13
Zajímavě podané téma a krásně plynoucí sloky, jejichž posloupnost dává smysl (takovou zdánlivou samozřejmost píšu proto, že v nemálo případech se tak leckdy neděje). Celá báseň se mi velmi líbí; obzvlášť mě oslovila sloka s konečky prstů na levé noze a zpívající pán z Rakouska.
21.12.2021 07:56
Moc hezké.
Pak ten šepot koleji.
A zas nový příběk se roskutalý
jak klubko bavlnky.
Pak ten šepot koleji.
A zas nový příběk se roskutalý
jak klubko bavlnky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.