za minutu dvanáct

holka.přes.ulici

20.12.2021

básně/ostatní

787(20)

sleduju ručičky
tvých starožitných hodinek
jedna po druhé
ukrajují slova
která nám nestačí
už jsme tam měli být
a ono je teprve sedmnáctého
tohle jsi mi chtěl říct?

když jsme o sebe třeli
zamrzlé představy
podívej
stále běží
a já bych se přitom vrátila
o pár ulic zpátky

necítím
konečky prstů na levé noze
na té blíž srdci
necítím nic

budou se tě ptát
na tu pravou
a já už budu ve vlaku
s pánem
co si rád zpívá
a žije v Rakousku

a pak průvodčí zapíská
za minutu dvanáct

Komentáře (10)

21.12.2022 - 13:52

holka.přes.ulici

ukrytá v máku: Děkuju, děkuju, děkuju! :-)

18.12.2022 - 14:40

ukrytá v máku

Skvělá, skvělá, skvělá...
...víc k tomu nemám :)!

06.05.2022 - 08:21

holka.přes.ulici

endavid: Děkuju ti!

25.04.2022 - 20:56

endavid

na té blíž srdci, krásné

24.12.2021 - 19:12

holka.přes.ulici

Alma Neradostná: Auryn Book: Psavec: Neu: Dandy: Moc vám děkuju za krásné komentáře!

23.12.2021 - 00:13

Alma Neradostná

Zajímavě podané téma a krásně plynoucí sloky, jejichž posloupnost dává smysl (takovou zdánlivou samozřejmost píšu proto, že v nemálo případech se tak leckdy neděje). Celá báseň se mi velmi líbí; obzvlášť mě oslovila sloka s konečky prstů na levé noze a zpívající pán z Rakouska.

21.12.2021 - 19:04

Auryn Book

Je to moc fajný :-)

21.12.2021 - 18:45

Psavec

Líbí se mi.

21.12.2021 - 09:46

Neu

Skvela.
Ale Rakusaci zpivaji hrozne, tak snad on neni.

21.12.2021 - 07:56

Dandy

Moc hezké.
Pak ten šepot koleji.
A zas nový příběk se roskutalý
jak klubko bavlnky.