![]() ![]() ![]() ![]() |
O tom, co dnes zůstává po mrtvých.
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tlak na hrudníku, slyšitelný tlukot srdce, a vrzání podlahy při každém kroku naší chodbou, za noci bez svitu měsíce. (odstavec kurzívou doporučuji číst rychleji. a jinak celkově jako asi všechny básně tohoto typu doporučuji číst uprostřed temné noci a číst si je nahlas polohlasem)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Dodatečně mě napadlo, jak první sloku natáhnout z dvojverší do stejného tvaru jako druhou. Přes komentáře chválící stručnost jsem tedy prodloužila, snad nevadí.
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Po dlouhé době zase jedna hnusná pocitovka.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Depresivní výklad o tom, co se stane, když si chce člověk přivlastnit život, radost a krásu na delší dobu.
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Memento mory
![]() ![]() ![]() ![]() |
schovaní jsou v ní dva mrtví básníci, a podzimní lezavo
![]() ![]() ![]() ![]() |
pozor, naturalistické
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pocit kdysi naškrábaný na prošlou jízdenku při návštěvě zámku Velké Losiny. Básní bych to asi nenazval...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Co je potom, když je po tom, po smrti? Existuje něco jiného?
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
smíření
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tolik to bolí, když dáváte poslední sbohem svému milovanému psovi. Ten smutek jen tak nepřejde... :-(
![]() ![]() ![]() ![]() |
1|2