že bych línej byl? - kdo by uvěřil!

Původně byla v deníku, ale na dobrou radu jsem ji dala sem. Trošku paranoidně zoufalá básnička a vlastnoručně spáchané foto...

nechám na vás...

Po každém dešti stoupá z lesů pára...

asi předevčírem o půlnoci to na mě nějak všechno padlo...:-)

Poměrně staré dílko, leč dnes opět aktuální

Efekt Janis znamená: rozhodování na základě hromadné hlouposti či iluze.

30.5.2008 ... zase po delší době jsem něco vyplodil ...

Cesta z města..:-) Už trochu starší a zapomenutá, ale to nic nemění...

potrebovala jsem se vypsat ...

...v parku na lavičce, tam, co jsme sedali spolu... A tohle mě napadlo a ještě jsem to vyfotila:-)

Jen vyjádření pocitu....

Lepší se smát než brečet.

zděšení z pravě přečteného článku..

jsem to opravdu já?

... kdo by nepotřeboval ...

všem "Psancům"!

Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu! I když depka tvrdě mučí moji duši bolavou, nepadnu jí do područí, mám dost tvrdou hlavu svou! A ač z očí slzy kanou, rty zpívají nový hit: Sny mé krásné, nashledanou! Sejdem se, až bude líp!

Prostě pocitovka z mého života