Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?

a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...

Báseň k obrazu Kamila Lhotáka „Hřbitov automobilů“ /1943/

Na hraně jsou jen dvě možné cesty...

Triolet(ABaAabAB): Zadaná slova: loket harfa mlýn dílo hlas .

Co je mrtvý, nežije.

Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.

Když snoubí se hloupost s exhibicionismem. Když chlap je ješitnosti pln. Omlouvám se všem pánům, kterých se takové chování netýká, ostatní prosím, ve svém i našem zájmu , buďte více pokorní a ohleduplní i k našich citům, děkuji

Jen taková "minipocitovka" :)

Forma ABaAabAB. Zadaná slova: dveře mlčení ruka tělo chvíle.

Tohle byla jedna z básní, co jsem dal na literu G.P. do komentu k "Veršohraní aneb o měsíci 100x jinak"./Psali to s cecilkou!/ Koment se ztratil a já ji oplakal, protože byla psána přesně v jejich stylu jako 100+1. doplněk...Konec záhady, má to tam dvakrát a já to pokaždé otevřel jinde!/*18.10.2006 a 8.11.2006!/ A těch básní mají nakonec 101 už oni dva!