kostrbatý shluk myšlenek, který ze mě musel ven

Dlouho ležela a dně šuplíku a bála jsem se ji sem dát...

ty zvířecí motivy mě nějak ne a ne opustit

ale u mě touha není, jsi mým kamarádem již 11let a nechci to měnit, protože tě ztratím...

Vážím si jí!

...Minulost je jako bumerang a i když už jsem "jinde", její střípky se ke mě neustále vrací...

Važ si toho, co máš.

Žádné otroctví není tak potupné jako otroctví dobrovolné. Seneca

aneb zachraňte se raději sami!

Ach, ty podzimní zimo, nejsi špatná inspirace.

se včerejškem nejsem spokojená, takže si půjčím pár řádků ze včerejška a jdu pracovat dále...