|
kostrbatý shluk myšlenek, který ze mě musel ven
|
|
Dlouho ležela a dně šuplíku a bála jsem se ji sem dát...
|
|
ale u mě touha není, jsi mým kamarádem již 11let a nechci to měnit, protože tě ztratím...
|
|
|
|
ty zvířecí motivy mě nějak ne a ne opustit
|
|
Vážím si jí!
|
|
...Minulost je jako bumerang a i když už jsem "jinde", její střípky se ke mě neustále vrací...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...ač jsem tě už dva měsíce neviděla
|
|
Po roce naivních přání říkám dost...
|
|
Všechno nějak začíná a končí... Pak končí.... Padáš... Tápeš... Hledáš oporu pro své paže.... Šeptáš odpusť.... Vše.... Ale vždy se vzpomíná NA TO DOBRÉ....
|
|
|
|
Žádné otroctví není tak potupné jako otroctví dobrovolné. Seneca
|
|
|
|
Važ si toho, co máš.
|
|
aneb zachraňte se raději sami!
|
|
Ach, ty podzimní zimo, nejsi špatná inspirace.
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
ioreth řekla o M-people :je to snílek, ale s nohama pevně na zemi. jsem zvědavá, čím mě tady ještě překvapí. jsi moje..


