přidáno 14.11.2020
hodnoceno 7
čteno 633(16)
posláno 0
Krok náš tehdy točil svět,
když kráčeli jsme šerem,
budoucnost tesá větu vět,
nechval dne před večerem.

Z vatry vášně pár oharků,
skrz ozvěny vzájemnosti,
zalité spoustou pohárků,
vínem lásky z povinnosti.

Smutkem osamělých rán,
kdy květ lásky tiše vadne,
místo smíchu pokřik vran,
náhle východisko žádné.

Až slz tvých bude oceán,
tvář zbrázdí tvrdé vrásky,
vykřič silně do všech stran,
dluh z vyhořelé lásky.
přidáno 11.01.2023 - 23:47
Je skvělá.
přidáno 16.11.2020 - 15:18
vanovaso, Psavec, bazi: děkuji moc. :)
přidáno 16.11.2020 - 13:05
Moc se mi líbí.
přidáno 15.11.2020 - 16:54
Podařená báseňka.
přidáno 15.11.2020 - 14:10
Je to dobrý a ta človíčkova nadstavba jakbysmet.
přidáno 14.11.2020 - 20:40
človiček: ámen. :-)
přidáno 14.11.2020 - 19:55
Žár ohně v dýmovnici se mění
v kouřové cloně hledáme Ty
jenž kdysi polibky vzňali vatru
která neměla dojít uhašení.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bezláska : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Volné konce
Předchozí dílo autora : Rozhodnutí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku