Tam někde v hloubce
praskla soudnost.
Plamínek čehosi
pomalu sžírá srdce
a krade mysl
po troškách...
Nikdy nebude mít dost
dokud mě
na popel nespálí.
Ty zloději!
Kradmé kroky
se pomalu vplížily
ukrást vše
co je zdarma.
Zbude jen prázdno
ztracené v džungli
řvoucí o pomoc.
Přesekat chapadla
a zpátky po stopách
hledat drobečky sebe
co upadly ti od úst
když jsi mě žral za živa.

 12.05.2023 14:31
NikolletkaDeer: Díky. Jsem ráda, že si tady ;)
 12.05.2023 11:08
skvělá...
 28.04.2023 19:06
Moc hezká!

A je mi to líto...
 26.04.2023 22:00
 zaseja
bolavá...a parádní
 26.04.2023 02:41
kristine: Psavec: Děkuji.
 25.04.2023 21:40
Velká paráda.
 25.04.2023 19:05
Úžasné dílo...byť tak bolestné...
 25.04.2023 18:06
Silné
 25.04.2023 14:33
Dandy: pedvo: Mlčeti Zlato: Děkuji :) Myslela jsem si, že je moc krutá a pravdivá,aby se někomu líbila.
 25.04.2023 13:20
No tedy ta je. Klobouk dolů.
Prožit bych to nechtěl
 25.04.2023 13:03
Tak tahle báseň stojí za několikeré přečtení, aby si ji čtenář vychutnal. Vyvolává spoustu dojmů.
 25.04.2023 11:07
Nádherné, byť tak brutální a vím...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.