Pro změnu trochu romantiky...

Jen si tak broukám...

Už jste si všimli, jak to některým dámám v černém sluší? A vypadají tak něžně a zranitelně, že se v člověku probouzí (nejen) rytířské city...

Malý pokus splatit dluh, který máme vůči našim milým boubelkám, neboť jsou to právě ony a ne nějaké kostitřasky z Televizních show, které činí náš život milým a snesitelným. Pravá hodnota člověka spočívá v něčem jiném, než jen v jeho figuře! Zpívá se jako píseň: Kulatý, kulatý je ten náš svět!

Malá parfráze na Bláznovu ukolébavku...

Pocitovka s vlastní melodií...

Další trochu smutný úlet...

Můj volný překlad slavné písně Boba Dylana. Odkaz na verzi, podle které jsem to psal najdete v komentáři 1.2. 2013, čas 6.13. Pokud to chce někdo s hudbou.

Je to tak...

Poněkud melancholický písňový text na melodii Amazonky. Prostě jsem si ji broukal a najednou mne napadala tahle slova. Poučný závěr pak už tak nějak vychází z mé záliby v moudrých citátech, zde to byla údajně homérova slova: Čti správně přítomnost a kráčej s budoucností! Myslím ovšem onoho antického básníka, nikoli zdejšího psance...;o)

Pro Tebe!

Trochu zasněný písňový text, který už má i svou melodii...

Na aktuální téma...

Když tichá píseň moře zní, já u kormidla bývám, než zmizí hvězda poslední, zas o tobě si zpívám...

Když se bere život jako muzikál, je všechno hned snadnější! A tak mám teď takové období, kdy si k romantickým melodiím skládám svoje texty. Tohle je jeden z nich. Trochu knižní tulácká moudrost...

Ještě ten bez, lidé, kvete, pospěšte si, můj ty světe, nasbírat jej do zásoby, ať vás už jen zdraví zdobí!

Mám zase muzikálové období...

Inspirováno písní Pramínek vlasů...

Další verze českého textu na melodii chansonu Marjolaine...

nezhudebněný písňový text