|
Když tichá píseň moře zní,
já u kormidla bývám,
než zmizí hvězda poslední,
zas o tobě si zpívám...
 13.05.2013 12 1287(16) 0 |
Měsíc se houpá na stožáru,
naslouchá tiché hudbě sfér,
o našem světě nemá páru,
neúčastní se lásky her.
Nezná okvětní plátky růží,
z nichž stvořeny jsou rety tvé,
nechápe, proč dech se mi úží,
když stáčíš ke mně zraky své.
Nepoznal polibky tvé sladké,
vášeň, jež v srdci klokotá,
když dotýkám se kůže hladké,
svírám tě, plnou života.
Neví, jak rád mám tvoje kroky,
co pružně v ústrety mi jdou,
že vzrušují mne svůdné boky
plující brázdou vlnivou.
Ruka kormidlo pevně svírá,
k neznámým břehům vede příď,
milostnou touhou srdce zmírá,
měsíčku, na cestu mi sviť!
22.05.2013 - 21:31Zamila
Moc pěkná :-)
15.05.2013 - 15:17Thesssinka: Děkuji! Jsem rád, že i dnes se ještě najdou romantické dívky, které mé básně osloví...;o)
15.05.2013 - 15:14taron: Díky! Jsem rád, že se Ti můj romantický úlet líbí! Je to taková moje slabůstka, že si rád zpívám a na oblíbené melodie skládám i své texty. Myslím, že nějaký důvod k výtce by se jistě našel, ale ten Tebou uváděný by to určitě nebyl!;o)
14.05.2013 - 19:19shane: Krásná, melodická, houpavá....přesně taková poezie, jaká má být...co vytknout? Snad až přílišnou dokonalost :))
14.05.2013 - 17:52PrimaDen:
Kamarádko rozmilá,
chybička se vloudila.
Ta první sloka patřila do prefixu, kde, jak Ti jistě neuniklo,
již to Já bylo odstraněno! Já si to kopíroval odjinud a omylem jsem to v hlavním textu nesmazal. Ale díky za upozornění!;o)
Kamarádko rozmilá,
chybička se vloudila.
Ta první sloka patřila do prefixu, kde, jak Ti jistě neuniklo,
již to Já bylo odstraněno! Já si to kopíroval odjinud a omylem jsem to v hlavním textu nesmazal. Ale díky za upozornění!;o)
14.05.2013 - 09:25Před pochvalou trošku kritiky...v první sloce se zbytečně opakuje slovo JÁ. Myslím, že to první tam se dá nahradit a je mi jasné..že sis toho jen nevšiml...:-)
Náměsíčníku jen zpívej, měsíc zpěvy lásky slyšívá rád.....
Náměsíčníku jen zpívej, měsíc zpěvy lásky slyšívá rád.....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Námořníkova píseň : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tulákova píseň
Předchozí dílo autora : Píseň pro baculku
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
