Samota zuby cení...

vanovaso:
Díky!
Mám své důvody...;-)

a člověk není celý,
když sám tak usíná.

o tom to je... tak plné srdce lásky máš
a nikomu ji nedáváš

jitra mne pravdou mučí,
cítím se všelijak...
tak tak, samota, to je to... tak co se divíš?

Aliwien: Díky! Koukám, že ses rozhodla prozkoumat mé přírůstky opravdu z gruntu! ;o)

Velmi pěkné, chválím.

Meluzina: Díky za návštěvu i milé zhodnocení. Mívám i komplikovanější verše, ovšem tady šlo o to vytvořit něco nenáročného a lehce plynoucího a něco i komusi sdělit, ač je samozřejmě jen spřízněná a zadaná dušička kdesi daleko...Nebo spíše už byla...
Neulpívám ve virtuální realitě, jen se k ní občas uchyluji, abych si odpočal. A pokud se tam někdo vydá se mnou, snad nelituje...;o)

Verš je nekomplikovaný (na mě trochu moc), ale dobře se čte a vytváří hezkou melodii i rytmus. Virtuální svět...oč lépe se v něm žije, než v šedé realitě... ;)

Dívka v modrém: Díky! Historie se holt někdy opakuje...;o)

shane: ...chtěla jsem tu romanticky nabitou atmosféru trochu odlehčit....
však víš, že se nerada omezuji jen na dvě slova chvály:-)

tak moc mi to připomíná kousek mého života... :/ moc hezké

PrimaDen: Díky! ni když mne jaksi zaráží, že je Ti k smíchu, když tu jaksi smutně vyznávám lásku neznámé virtuální krásce...A rozhodně se to nedá srovnávat s Neckářovou písní, z níž tu cituješ...;o)

Miy: Děkuji! Je milé, že mladá dívka, která nenávidí celý svět a vymazal by vše lidmi stvořené nalézá zalíbení právě v mých verších...;o)))

taron: Díky! Může poeta psát i jinak než poeticky?;o)

moc hezké...:.)
Na odlehčení a pro zasmání:....přemýšlela jsem...co mi ty vyceněné zuby připomínají..a přišla jsem na to..Jednu starou písničku:
...smrt na mě zuby cení, banditi nocí jsou krást ..a i vy račte znát tyhle příběhy vážení, i vám jednou bylo 17.

Tohle je opravdu krásné.

opět velmi poetické a melodické a pěkné, chválím:)