|
Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?
|
|
a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...
|
|
jedna vzpomínková, avšak aktuální
|
|
Když snoubí se hloupost s exhibicionismem.
Když chlap je ješitnosti pln.
Omlouvám se všem pánům, kterých se takové chování netýká, ostatní prosím, ve svém i našem zájmu , buďte více pokorní a ohleduplní i k našich citům, děkuji
|
|
Na hraně jsou jen dvě možné cesty...
|
|
...
|
|
Dnes trochu jinak. Co dodat? Snad jen: Kdo si hraje, nezlobí. ;-)
|
|
Jen jedna taková pocitová...
|
|
Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!
|
|
11.11.
vzpomínková ...
|
|
ach ty svátky mrtvých...
|
|
genderová otázka
|
|
budu čekat v ústraní
|
|
cestovatelská sonetka
|
|
...
|
|
Jedná se o druhou báseň ze sbírky *Odhalena... nakonec*, kde zkouším nový směr v psaní. Budu ráda za komentáře. Děkuji.
|
|
...
|
|
svůj smysl má ...
|


