Sladká bolest

vanovaso: Ale já si přece vůbec nemyslím, má milá van*, že jsi masochistka, která se v tom s potěšením rochní! I já znám mnohem sladší věci, teď pohříchu už jen z doslechu a ze vzpomínek, pro něž je krásné žít! Ale jak sama dobře víš i zmiňuješ: Člověk si i na bolestech a dalších nemilých věcech hledá něco, co mu umožňuje unést je, prostě mění svůj náhled na ně..."Břemena méně tíží ty, kdož je nesou obratně!"
A tak i mně pomáhá se z toho vypsat a třeba si z něčeho i tak trochu střílet a zlehčovat to...:-)
Já vím, zas moc mudruju...Ale dnes už mám nárok, i když v Rusku jsem ještě nebyl...:-(

shane: ale já v tom nejsem zase tak ráda, jak to vidíš, je to z nouze cnost, jsou sladší věci, ale i v bolesti si člověk najde něco, aby ji mohl unést...

vanovaso: Je to tak...:-)

Nahoru a zase dolů
svět se s námi houpe,
srdce ve svém sladkobolu
bláhově se koupe...

vanovaso: Já jsem jenom během svého života odpozorovala, že nejen bolest, ale i třeba smutek, vztek, radost, nadšení apod. mohou mít spoustu odstínů a kvalit: některé mě srážejí dolů, a některé mě zase léčí a pomáhají mi. Zjednodušeně řečeno - může být i léčivý a příjemně plynoucí smutek a vysilující "nezdravá" radost, a naopak... S bolestí je to podobné: některá ničí, a některá léčí.

taron: DÍKY...

jsi plná něhy...

Ailin: díky...já jsem se zalekla, když jsem si to prvně uvědomila, nejsem já masochista? ne , jen vzpomínka na chvíle, které se nejenže nevrátí, ale ty konkrétní nemám ani s kým sdílet a to bolí , už ne tak sladce..hořce...

Zamila: díky...

Moc hezká... a přesně vím, o čem je; velmi dobře všechny ty odstíny znám.

Pěkná - něžně bolavá ...

Timothy A. Postovit: diky za zastavení a milý komentář..
:-)

Moc se mi líbí, velmi ladná báseň, hlavně začátek je nejkrásnější.)

Lenča: asi tak, díky moc...

Ano, už navždy jen sladce... :)

Amelie M.: díky...

jojo, o tom mám také někde báseň.. :) je to tak

korálek: díky... :-))

krásná :-)