V Nových dvorech jsem řekl, že to je taková žblabuňkovka. To je hezký, že už nám tu vznikaj psanecký žánry.

Milé kolegyně, nehledejte v tom žádné dvojsmysly, je to prostoduchý výjev ze života venkovana.

:-)

Něco jsem tu četl o tom, že si někdo hřeje na prsou hada, tak jedna starší.

Báseň vznikla po jednom dialógu. Neviem, či je zaradená v správnej kategórii, to posúďte prosím sami. Rada by som už v úvode upresnila, že som sama veriaca, a teda vôbec nemám v úmysle znevažovať vieru.

V dobách nedávných, kdy na venkově v každém druhé usedlosti bylo v chlívku jedno nebo několik prasat, měli někteří chovatelé v okolí morbidní zvyk pojmenovat prase po neoblíbeném vedoucím v zaměstnání. V nedaleké obci žije člověk, který chová tato hospodářská zvířata dodnes. Údajně je po mnoho let pojmenovává jediným jménem. Klaus.

Jen pár slov o krásách na Moravě, a pár náhodných asociací k tomu... A básnička je na světě. :-)

aneb kadibudková romantika

:-) to je pravdivé...:-) tedy ty základní fakta..:-)

Když jsem tady v létě začínal, tak jsem si řekl, že jestli tu přežiji do listopadu, tak tohle k výročí sedmnáctého vložím. Napsáno v první polovině roku 1989 v mých 19 letech. Díky Gorbiho "glásnosti" se uvolnila atmosféra a písničkáři zpívali i to co by ještě nedávno vyškrtla tužka cenzora. Zasažen atmosférou doby jsem pocítil potřebu napsat protestní text. Mnohým současným psancům ve věku 19 let nebo i mladším bych nedosáhl ani po paty. Vkládám to sem pro pobavení na můj účet.

Tyto básně slouží pouze k pobavení, nejsou myšleny nějak vážně. Až budu chtít napsat nějakou báseň na úrovni spadne vám čelist, zatím si budete muset vystačit s tímhle...

....blbůstka o zamilovaných orgánech.... aneb odshora dolů

Omlouvám se tímto všem za publikování tohoto dílka až teď a proto už mimo tématickou soutěž ,nebyl jsem na Psancích delší dobu ,nevěděl o soutěži a tak se nestihl zapojit ...nicméně mám rád výzvy tak jsem neodolal..

Je to malinko přisprostlé...

každý stárneme ...

:-)