v rybníce v únoru aneb jak by to dopadlo, kdybych do toho šel já

........

A zase sním si potají jako už mnohokrát, srdce své mužské sny si sní a prsty zkouší psát...

dnes mě inspiroval pes

báseň vznikla původně jako komentář k Zamilině básni "Spálit tak všechny mapy světa". Normálně komentáře nepřetiskuju, ale že je tam ta Zbraslav, tak to má milost.

Jarní les

ten pocit kdy nevíš, zda to stihneš k chatě...

Jsou teď zas kolem nás jak bílé kvítí, slunce naň svítí...

ale možná je to spíš swing nebo rock n roll, každopádně to čeká na zhudebnění.

..................

taková cílkovina

Postarší dílko, které je aktuální i nyní a vzhledem k předpovědím počasí je zřejmě současně i vzpomínkou na budoucnost, pokud se tedy dočkáme i nějakých nebeských projevů lítosti, ovšem prostých soli.

podle zadání od Gabriely... :-)

...takový staročínský motiv...

Občas je velmi dobré uniknout ze všeho toho chaosu nějak do ticha přírody! Tahle báseň je tak stará, že spousta z vás ještě nebyla na světě, když jsem ji psal. Byl jsem mladý a neviiný jak Jenda Ratkin, také naslouchal stříbrnému větru a okouzloval mne měsíc nad řekou...