Oblaka, křídla...

Ailin: Připadám si jak Alenka v říši divů. Objevuje se tu spousta krásných stimulantů, teď třeba Tvá a Lenčina dílka, k tomu paralelně čtu Magii země a Kosmického hada a společně se slovy dalších se to pojí v pohádkový obraz netušené reality...:-)

shane: Taky děkuju :)

Ailin:
Je to hezké, je to milé,
je v tom kouzlo téhle chvíle,
stačí trocha fantazie,
co si přeješ, to žije...
*Ten obrázek je taky takovej hezky relaxační. Díky! :-)))
*

ŽblaBuňka: :-)

oblačno, leč krásno ;o))

Johanka: Díky :)

To je krásná báseň. :) A ta fotka taky... :)

vanovaso: Psaná ve chvíli, kdy mi bylo hodně těžko... bylo to takové úmorně dlouhé, těžké období. V tu chvíli mi moc pomohla... :-)

Nebesky krásná...

DDD: Děkuju Ti. Máš pravdu - jsou opravdové... nikdy je nevymýšlím, vždycky je za nimi nějaký hluboký prožitek, a přijdou odkudsi samy, v jediném okamžiku. (Proto se ani necítím být autorem :-D)

Lenča: Děkuju... :) ... taky jsem v tomhle zůstala dítětem: dokážu hledět na nebe v němém úžasu a pozorovat to divadlo... Jednou jsem takhle pozorovala nebe v ohromné kaluži... bylo to krásné a zvláštní. Obyčejná kaluž, a přitom - nebe na zemi :-)

Je moc pěkná. Mám rád opravdovost a upřímnost, která dýchá z tvých dílek. Věřím jim :-)

Jé, ta je krásně hebounká :)
Miluju oblaka a odmalička je strašně ráda pozoruju. Jó, odplout tak na nich kamsi...

Amelie M.: A zdaleka nejen ty... :-) ... kdo z nás, minimálně jako dítě, neviděl na nebi žirafy, slony, koně, ryby atd. atd. ... :-D

Zamila: Rezavá Plechovka: Díky :)

pěkné.. no jasně, že zjevují tváře andělů :)

Milá to báseň :)

"Prý zjevujete tváře andělů" ... To je krásně vyjádřeno :-) Celkově něžná a vzdušná poezie :-) Líbí :-)