v galerii Života

Marta Foučková : Vyspělá lidská bytost je moudrá, nesoudí, rozumí nevědomosti nezralých jedinců a odpouští.

... alebo moja snaha pochopiť opačné pohlavie ;)

...

... opäť jeden životný paradox - už ma ich postretlo pomerne dosť...

... pri rozjímaní v kostole... PS: Ospravedlňujem sa Puerovi aj ostatným Psancom zato, že moja tvorba má čisto negatívny nádych, v poslednej dobe.

No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

Blues, co s formou blues nemá nic společného. Zkusil jsem to trochu doprovodit. Na saxofon bohužel neumím. Na ten klavír ostatně taky ne.

doslova

synovci ke křtinám