|
a ani neví...
|
|
Opatrně, chlapče, s ostruhami a víc užívej uzdu...
|
|
Mám to rád...
|
|
Má druhá, rok 2011, když jsem chtěl usměrnit, povzbudit, nabudit
|
|
Pro všechny, co právě jako já
potřebují zas uvěřit...
|
|
Šelest na srdci
|
|
letící výš a výš...
|
|
Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!
|
|
je jen o mně, krutě emocionální...
|
|
Prostě pocitovka z mého života
|
|
Naděje je a není. Někdy to vypadá, že mě už opustila, zaháním ji od sebe pryč ! a ona stejně zas někdy vykoukne zpoza rohu a srovná se mnou krok.
|
|
.. kroužek vzpomínek
|
|
Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...
|
|
a život zase poplyne jako řeka...
|
|
..vinárně své vzdát chci hold, tak Pihovatá holko, pojď! :))
|
|
Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!
|