Stará s mou obvyklou podzimní šedou náladou :-). Jen do mě.

Trochu krutá blbůstka

Opravdu mini text, který mne napadl při práci na zahradě. Jen nepatrné zamyšlení, bez rozuzlení.

Velmi těžko zachytitelný stav. Nedokážu to úplně. Ale pokouším se.

Některé okamžiky se nezapomenou, zůstávají ne snad v paměti, ale kdesi v člověku, v něm rozprostřené. Krátká vzpomínková věcička.

Stalo se vám, že jste s někým někde byli a zažili to samé a každý si to pamatoval úplně jinak?

Možná se vrací mé staré já, možná docela nové.

Hraju se slovíčky na aktuální téma...

..... Vánoce po roce hrajou ... akorát na nervy.... ať už jsou v háji... VOPRAVDU....

Už nějakou dobu nepíši zdaleka tak aktivně, jako tomu bylo dřív. Stalo se něco, že má múza odešla, ale nezmizela. A právě o ní je tento prozaický text. Něco jako zamyšlení se nad mojí vílou nebohou. :)