|
Velmi těžko zachytitelný stav. Nedokážu to úplně. Ale pokouším se.
|
Je tiché ráno. Jen tikot hodin ukrajuje čas. Čekám. Už tak dlouho. Až budu celá. Zatím marně. Je to jako dívat se z okna. Vidět vítr lomcovat stromy a necítit ten chlad, tu jeho sílu a vlasy ve tváři.
Srdce mi tluče v rytmu běhu života. Dýchám. Jako bych se nedokázala nadechnout dost. Jsou místa, kam se nedostanu. Uvnitř mě.
Ještě je tma. Zapaluji svíčku, abych viděla světlo. Abych se našla v zákoutích sama sebe.
Být ztracená moc bolí.
Až se rozední, sfouknu plamen.
Jeden další den ještě zvládnu. A pak zas za ticha budu hledat dál.
Mé roztříštěné já.
Srdce mi tluče v rytmu běhu života. Dýchám. Jako bych se nedokázala nadechnout dost. Jsou místa, kam se nedostanu. Uvnitř mě.
Ještě je tma. Zapaluji svíčku, abych viděla světlo. Abych se našla v zákoutích sama sebe.
Být ztracená moc bolí.
Až se rozední, sfouknu plamen.
Jeden další den ještě zvládnu. A pak zas za ticha budu hledat dál.
Mé roztříštěné já.
Hanulka
mannaz : já si ji pamatovala, a zažila podobné, proto jsem se vrátila a znovu přečetla a našla ji. Díky, věřme, že bude líp.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odpojení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na cestě
Předchozí dílo autora : Bez příkras
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jiskřička [18], jana.roz@seznam.cz [17], Kirsty [17], něco končí [14], Conely [9], cavansit [8], Andrea [2]» řekli o sobě
veronika řekla o Adrianne Nesser :anett.. neskutecne si vazim ty duvery, co ke mne mas..ses hezka,chytra,uprimna holka..co ma svy pravy nazory a skvelou poezii plnou lasky, porozumeni, zivota..delas to dobre..bud ty..protoze takhle ses nejlepsi.. sem rada, ze te znam..**

