Ne, to není dobou, to my jsme divní...

Ranní cesty z klubu jsou těžké. Hlavně, když cestujete vlakem a sami.

Jedna vykopávka, spíše pro případné literární historiky.

Experimentální povídka. Účelem experimentu je zjistit, jakou genderovou identitu čtenáři-ženy a čtenáři-muži přisoudí hlavní postavě. (Vítám i jakékoliv další komentáře, zajímá mě, jak budete povídku vnímat.)

Experimentální povídka vzniklá pseudonáhodnou permutací sémanticky uzavřených jednotek z povídky Revolta Lenky Kočí. Účelem experimentu je zjistit, zda je možné číst narativní dílo "poststrukturálně" na základě sítě diferencí mezi jednotlivými významovými jednotkami a diferencí mezi tím, co povídka obsahuje, a tím, co neobsahuje. Úkolem čtenáře je zkoušet různé neobvykle způsoby čtení, případně se zamyslet nad tím, jak se mu povídka čte a z jakých příčin. (Zjevné je např. to, že v povídce přestává fungovat čas.)

Experimentální povídka. Nekonečná exkurze po reáliích Eichlerské dopravně demokratické republiky. Pokusil jsem se vymyslet novou literární formu, která by byla vhodná pro prezentaci tohoto typu myšlenek.

Je to o dívce, která uměla létat a utíkala tak před problémy ve škole. Povídka poskládaná z mých snů, které se mi v noci zdají, a ze skutečných prožitků. Je to taková blbinka, ale třeba se bude někomu líbit.

Je to umanuté. Zpátečnické. Když jsem narazila na návrh zákona (naštěstí v té nejabsurdnější formě neprošel) o regulaci semen - Viz zde: http://www.vlastnihlavou.cz/evropska-komise-hodla-kriminalizovat-temer-vsechna-semena-a-rostliny-bez-statni-registrace/ - zjistila jsem, že mi už došla s úředničinou, snahou vše ovládat a regulovat trpělivost. Od této chvíle jsem zarputilým odpůrcem EU. (Bijte mne a haňte, já to snesu :-).) A taky proto mne napdla tahle absurdita.

Předmluva k možná rozsáhlejšímu dílu. Mělo by se jednat o deník mladé ženy, kterou unesou a žije v malém prostoru, ve sklepě svého únosce. Stockholmský syndrom už byl několikrát popsán, jistě je napsáno tolik knih, ale pro mě to je výzva, kterou hodlám podstoupit.

Závěrečná část psychologické povídky o sestrách Janů ze seriálu Ester Krejčí.

ovlivněná Bukowskim

nakonec pokračování tedy,ale to by jsem nebyl asi já....aby spolu žili,byli šťastně až do smrti...........

Můžu snad žít v krabici?

:D

S "šokující" pointou.

Toto není mé dílo, ale mého přítele a slíbil jsem jí, že to sem přepíšu, protože si to zaslouží pozornost čtenářů.Napište prosím své názory, děkuji.