|
... náhlá inspirace myšlenkami, které jsou někdy zbytečné. Proč lidi? Berte věci jak jsou. A berte tak především sami sebe. ...
|
|
Když pomine klid před před bouří a vyplují na povrch všechny křivdy. Co zbude potom?
|
|
Jako se na plátně obrazu mísí vícero barev, mísí se i zde vícero myšlenek. Společně však všechny tvoří jeden celek... Kterou z nich necháte se vést? Každá vypráví jiný příběh...
|
|
Pro všechny, kteří potřebují bojovat...
|
|
Po delší době jsem zalovila v šuplíčku a dopsala další text. Mohlo by sloužit jako písňový text... Budu ráda za hodnocení.
|
|
Někdy se kolem sebe rozhlédnete a spatříte příběhy, které se mohly vyvíjet jinak, ale někde na cestě se stala chyba... Jeden z takovým mi dal dnes inspiraci. :-/
|
|
Zachycení nálady, pocitu. Volnou formou...
|
|
Podzimní sklizeň lidské (ne)komunikace... :-(
|
|
Napsal jsem ji včera 20.4. jako reakci na vhození zápalných lahví do oken romů ve Vítkově. I když holčička stále bojuje o život, je praktricky mrtvá, protože už nebude mít nikdy normální život. Ps: jsem čech
|
|
Mít někoho, komu věříš a máš ho rád a on snad má rád Tebe a věří Ti, to je dar k nezaplacení...
|
|
|
|
Anglický sonet.
|
|
Tak jsem zase zkusil složit něco do veršotepárny. Uznávám, že je to ptákovina, ale zapracovat do rondelu s jeho trochu nezvyklou strukturou a jen dvěma možnými rýmy zadaná slova a mít na to ještě šibeničně krátký čas, je trochu náročné na fantazii i kombinační schopnosti. Slova prý pocházejí z knihy George Orwella „1984”: Jsou to: hlad vlas člen obraz osud.
|
|
Na cestě je tolik možností, a přesto jich spousta zůstává nepoznaná... :-)
|
|
Inspirace životem lidí, kteří zahořkli a kdo ví, zda hledají ještě cestu...
|
|
Vzpomínky - hřejí i bolí...
|
|
|
|
Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu!
I když depka tvrdě mučí
moji duši bolavou,
nepadnu jí do područí,
mám dost tvrdou hlavu svou!
A ač z očí slzy kanou,
rty zpívají nový hit:
Sny mé krásné, nashledanou!
Sejdem se, až bude líp!
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Princessoflove [18], Trinity [16], Something_Everywhere [13], Gustav [11], Dargnon [10], Hanika [10], Pheonix23 [9], Lomien [2]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

