Někdy se kolem sebe rozhlédnete a spatříte příběhy, které se mohly vyvíjet jinak, ale někde na cestě se stala chyba... Jeden z takovým mi dal dnes inspiraci. :-/
 21.11.2017
8
Řekni mi, jak moc se staráš
a já ti zrcadlem odpovím..
Řekni mi, jak moc mi dáváš
..kolik za zrcadlem ztrácím...

I když ne poprvé
a ani naposled
Slova jsou stejná
Myšlenky též
A spousta toho
jen naprostá lež!

Řekni mi, prosím
Snad aspoň jednou
že ratolesti
ze samorostů
zaléval čas
sám...

Řekni mi, až někdy přijdeš
Snad dříve než-li já zmizím..
Řekni, že k zrcadlu vzhlédneš
..zrána či v čase pozdním...

I když ne poprvé
a ani naposled
Slova jsou stejná
Myšlenky též
A spousta toho
jen naprostá lež!

Na hraně dimenzí
zrada si hrává
se světly, se stíny
osudy spřádá...


V dobré i zlé...
 25.11.2017 01:14
ŽblaBuňka: Krásná slova, klidně je dále rozveď. :-) Děkuji za návštěvu.
 24.11.2017 20:48
řekni mi, proč nic nevidím, i když světlo svítí
ty něco říkáš a já se v sobě utápím...
 21.11.2017 23:58
korálek: Děkuji za návštěvu a za milá slova. :-)
 21.11.2017 22:56
Emoční, hluboká, pravdivá, bolestná a celkově moc hezky sepsaná... je mi blízká ...
 21.11.2017 13:53
Yana: Děkuji za návštěvu a za hezký rozbor. Vystihla jsi to naprosto přesně. :-)
 21.11.2017 12:36
hovory sama se sebou...je cítit ta potřeba to vypsat a to mám ráda je to jedna z těch opravdových básní, rozervaná, rozpolcená, plná emocí, a taky jak píše Homér je dobrý si jí přečíst víckrát, věnovat se jí a nacházet, dobré i zlé
 21.11.2017 11:50
Homér: Děkuji. Bylo to emoční vypětí, které muselo nějakým způsobem ven...
 21.11.2017 10:42
Dobré, ještě se k ní vrátím..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.