.. mám ji už nějakou dobu.. často jsem přemýšlela, zda ji nechat žít nebo smazat.. kritizujte o 106 :)
![]() ![]() ![]() ![]() |
kaligram
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
na památku mojí malé krásce..
![]() ![]() ![]() ![]() |
.. milí Psanci.. Am
![]() ![]() ![]() ![]() |
.. ten den byla zelená, v korunách stromů, tou nejkrásnější zelenou, kterou kdy viděla..
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
.. aneb i třicátníkům může někdy slušně hrabat :-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Co byste dělali, žít jen 7 krátkých let? Chtěli byste je užít co nejvíce anebo skrýt pod roušku obav? Na památku Matýska, chlapečka, jehož duch a vůle k životu, se dotkla mnoha lidí, okolo něj..
![]() ![]() ![]() ![]() |
.. aby řeč nestála (aforismus)
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
... aneb, nelze chcát proti větru
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Líčení na téma "Pohled z okna".
*Věta v uvozovkách na konci (nevím, zda to nazvat citátem, nebo ne) není moje, autorkou je kamarádka Barbora Koubová. :)
![]() ![]() ![]() ![]() |
.. potřebuji někoho? Skutečně někoho potřebuji? .. ze sbírky Všehomíra
![]() ![]() ![]() ![]() |
Sedím v knajpě a tak nějak mě něco napadlo.
Vloženo z mobilu, takže nic moc úprava.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Stalo se vám, že jste s někým někde byli a zažili to samé a každý si to pamatoval úplně jinak?
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pár myšlenkových pochodů na dobrou noc... s hudbou by to možná vyznělo lépe... :-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)