Co byste dělali, žít jen 7 krátkých let? Chtěli byste je užít co nejvíce anebo skrýt pod roušku obav? Na památku Matýska, chlapečka, jehož duch a vůle k životu, se dotkla mnoha lidí, okolo něj..
 18.09.2014
15
1416 (22)
0
Matýskovi..

Zasloužil jsem si svá křídla.
Omlouvám se maminko,
že jsem tě opustil tak brzy.

...

Byl jsem u toho,
když se andělé
navečer probudili.

...

Vím, odešel jsem s nimi a
tobě stékají slzy po tváři.

...

Mami? Nezapomeň!



(nezapomeň se smát, nezapomeň žít..)

Ze sbírky: Bez ladu a skladu
 23.09.2014 11:13
Sucháč: někdy lidé nedostanou na výběr.. to asi není o odvaze, ale o tom, že to musíš zvládnout.. díky
 22.09.2014 21:51
Na toto je asi každý komentář krátký...snad jen...smekám pred odvahou...
 21.09.2014 17:33
Tak tento počin se mě vážně niterně dotkl a to vší silou
 19.09.2014 17:58
shane: abych to uvedla na pravou míru.. Matýsek je chlapeček mojí přítelkyně.. andílkem je jen malou chvíli.. Není ale jediný z andílků, kterého znám.. bohužel.. Já osobně měla štěstí, můj chlapeček svou smrt přežil..

Děkuji za zastavení Mirku.
 19.09.2014 17:53
Amelie M.: Přiznávám, Dani, že i se mnou to zamávalo a je mi moc líto, žes to musela prožít. Teď už víc rozumím Tvým vzkazům i komentům...S odchodem dospělých se člověk časem nějak vyrovná, ale děti by neměly odcházet...
To prostě není fér, vzít jim šanci na život!
 19.09.2014 17:07
Yana: už jsem ji četla.. dá se vůbec o takové básni říct, že se mi líbí..? jen jsem tiše prožila ten příběh..

Ano, má témata jsou pestrá.. a ještě budou :)
 19.09.2014 17:05
Psavec: ano, to je.
 19.09.2014 17:04
taron: ono někdy už jen částečné vcítění se do druhého bolí..

Tak příště něco "lehčího" ;) díky za zastavení
 19.09.2014 12:56
no jasně toto se dotkne každého, myslím, no jsou i tací kterých se nedotkne vůbec nic, líbí se mi, i ten styl, který mi připomněl že mám podobnou, vložím ji, vidím že máš pestrá témata...
 19.09.2014 10:59
toto mi nedělej...
já si chci odpočinout a ne číst takovéto básně :)

ještě jsem tenkrát neměla děti a dá se rychle pochopit, když jsem viděla svou tetu, jak stála ( už podruhé) nad rakví ( už posledního) syna... a stačilo mi
 18.09.2014 23:18
Bolavá.
 18.09.2014 19:46
vanovaso: ano, asi to bude v životě ta největší bolest.. i když.. dá se bolest nějak změřit..? děti by neměly odcházet..

Děkuji.
 18.09.2014 18:58
já to čtu poprvé,a po úvodu jsem váhala , zda-li vůbec, mrazilo při čtení a slzy mi tekly, odchod dítěte je to nejhorší v životě ... k tomu není co dodat, je něžná, smutná, krásná...bože, to naše neštestí jsou pak proti tomu nic...dostalas mě Amelie...
 18.09.2014 15:42
Orionka: no ano, bylo.. měla jsem v sobě trošku rozpor, jestli to dát "všanc" nebo ne.. Proto jsem to poprvé smazala.. vyhrálo ne.. ;)
 18.09.2014 15:36
Já občas dvakrát komentuji, ale buď mám halucinace nebo ty zase dvakrát vkládáš... nebylo to tady už jednou?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.