Jen tak po dlouhé době jedno z mnoha zas.
![]() ![]() ![]() ![]() |
...A co bude dál ?
![]() ![]() ![]() ![]() |
Zase další smutná, nějak se mi poslední dobou nedaří být optimistka ve psaní, ale ono to zase přijde. Snad vás tou básní příliš nezklamu. :) A asi pro všechny, kteří už nás opustili a vydali se jinou cestou.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Spontální, ale rozhodl jsem se zas po nějaké době něco sem vložit. Později možná upravím písmo a rozložení.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jen pokus vyjádřit své pocity z toho, jak moc mi chybí dům mého dětství, protože to už je dávno pryč...
![]() ![]() ![]() ![]() |
O synovi, který lituje svého činu...
![]() ![]() ![]() ![]() |
odcizení vzor Kafka
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Trošku jsem se snažila popsat mé myšlenkové pochody, je to složité, co vše se v mém životě stalo. Možná někdy příště :)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Výkřiky bolesti ukryté mezi čtyřmi stěnami domu hrůzy. Kolikpak je na světě takovýchto domů....... A zdalipak někdy slunce prozáří zmrzlé to tváře v nich ukryté......
![]() ![]() ![]() ![]() |
po půlroční pauze taky něco přihodím...;) L.
![]() ![]() ![]() ![]() |