 27.12.2011 6 1169(13) 0 |
Měsíc svítí, hvězdy hasnou.
Hledím do neznáma...
Kometa padá a hoří láskou.
Na hranici propasti,
na konci světa.
Na té známé mýtině
u okraje lesa.
U té známé řeky
co klikatí se v dáli.
U řeky snů,
tam u břehu jsme stáli.
Poznat realitu,
poznat fikci.
V téže řece
rozvíjí se smysly.
Bezcený život
a bezcené kroky.
Tak proč to protahovat?
Vše může trvat
i dlouhé roky.
Hledím do neznáma...
Kometa padá a hoří láskou.
Na hranici propasti,
na konci světa.
Na té známé mýtině
u okraje lesa.
U té známé řeky
co klikatí se v dáli.
U řeky snů,
tam u břehu jsme stáli.
Poznat realitu,
poznat fikci.
V téže řece
rozvíjí se smysly.
Bezcený život
a bezcené kroky.
Tak proč to protahovat?
Vše může trvat
i dlouhé roky.
27.12.2011 - 23:32Eliška Vobrubová
Též zaznamenávám pokrok: Tvé sdělení je přehlednější ve formě, a tím též sdělnější.:-)
27.12.2011 - 16:17Aidlin
Krása...:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neznámo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pravda života
Předchozí dílo autora : Vzpomínky
