v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!
![]() ![]() ![]() ![]() |
cítím, že přichází nějaký bod zlomu, nevím co přesně, ale vše se jistě vyjasní...
![]() ![]() ![]() ![]() |
přání sami vysíláme a když se vyplní, sami je odmítáme...
![]() ![]() ![]() ![]() |
No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým...
Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.
![]() ![]() ![]() ![]() |
prý jít sytý spát, není dobré... snad proto se snažím... mít čistou hlavu..
![]() ![]() ![]() ![]() |
Víš…mám svý sny, i když stojím nohama na zemi…
![]() ![]() ![]() ![]() |
někteří hledají, a někteří se hledají, a někteří netuší, proč ti a ti jsou na cestě..
![]() ![]() ![]() ![]() |
někdy se nic necítí a nic nepřichází, ale pak se to prostě semele... v duši, v hlavě, v srdci... v životě...
![]() ![]() ![]() ![]() |
S léty přicházejí mnohá porozumění nuancím našich let ve škamnách školičky Velkého profesora a my potom pomalounku začínáme vnímat „les“ za tím „stromem“…
![]() ![]() ![]() ![]() |
…když víš, že to je láska, nedej na pocity, utáhni si opasek a rvi se, jak se dá! Protože, když už se ráno budíš sám, je čas pro zamyšlení pryč… Zbývá však ještě Naděje… a o té moje Při/Vy-znání je…
![]() ![]() ![]() ![]() |
Minutová reakce na báseň od Lokina, Existencionální iluze...
![]() ![]() ![]() ![]() |
nemyslím že je nutná, dnes a teď. Ani příště i kdekoliv...
![]() ![]() ![]() ![]() |
někdy se téma, vzpomínka, myšlenka, záblesk od střípků, vynoří bez výzvy a nic nesouvisí s ničím, jen nejde občas zabránit sentimentu v přítomnosti, být naší součástí...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Óda pro sebevraha 2..
![]() ![]() ![]() ![]() |
nemusíme pořád řečnit, občas jsou dobrá i jen tak.. kvítka :-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Už mě unavujou ty hysterický řeči o tom, jak se všichni řítíme do horoucích pekel. Jo - jsem mimoň. Anebo mám štěstí na lidi, kterýma se obklopuju. Anebo - nejspíš obojí. A to je dobře :-)
Pro kamaráda řezbáře a všechny ty, kteří vidí svět barevně :-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.