No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

je jich jak prstů jedné ruky, možná i pojmenováním, i podstatou si najde každý podobnost. ...přijdou-jsou-zestárnem spolu... Tak o nich moje řádky nejsou...

v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!

nojo, no :-)

prý jít sytý spát, není dobré... snad proto se snažím... mít čistou hlavu..

Pro... no uvidíme jak jsi chytrý :))

Řekněme, že to je takové menši zamyšlení nad lidmi bez citů

přání sami vysíláme a když se vyplní, sami je odmítáme...

a tribute to feminism i guess? napadne-li někoho lepší název, sem s ním!

Óda pro sebevraha 2..

Minutová reakce na báseň od Lokina, Existencionální iluze...

Byl to můj nejdelší vztah a zároveň jedinej rozchod, kterej mi byl jedno.. vážně jedno!

někdy se nic necítí a nic nepřichází, ale pak se to prostě semele... v duši, v hlavě, v srdci... v životě...

...

Hledej se v tom, rád tě topím v jezeře čekání. Vím, jak to mučí, mé celkové jednání.