Byl jsem v krásné zahradě
pokryté bílým zlatem
z jemných dálav v snových planinách
kde život strasti nemá
Tam, jenž jsem si kdysi vysnil
v nejhlubších tužbách své mysli
upadající do hlubokého spánku
za doprovodu červánků za oknem
Na větvích stromů se třpytilo
tisíce vodních kapek
zmrzlých ve věčném nebytí
jak kavalérie andělských vojáků
Do nohou se mi jemně zabodával
lesklý poprašek nebeské klenby
příjemně chladil, odpouštěl
moje hořko sladké nic nedělání
A lidi okolo, jak špačci v zimě, nadávají
pokryté bílým zlatem
z jemných dálav v snových planinách
kde život strasti nemá
Tam, jenž jsem si kdysi vysnil
v nejhlubších tužbách své mysli
upadající do hlubokého spánku
za doprovodu červánků za oknem
Na větvích stromů se třpytilo
tisíce vodních kapek
zmrzlých ve věčném nebytí
jak kavalérie andělských vojáků
Do nohou se mi jemně zabodával
lesklý poprašek nebeské klenby
příjemně chladil, odpouštěl
moje hořko sladké nic nedělání
A lidi okolo, jak špačci v zimě, nadávají
27.01.2013 21:54
název mne upoutal a pak až poslední věta. Celé dílko mi nesedlo., jeví se mi moc vyšperkované. Jestliže vidím dílko nabité kouzelnými slovy, jeho krása mi zůstává za třpytem slov. jinými slovy - pokud sníh jiskří moc - není nic krásného vidět.
27.01.2013 14:22
Devils_PIMP
Ted zaver :D me sarkastu pobavil. Ale jetosmitne. Pravo ma nadavat ten, co neco dela. Pekne dilko, Martine
27.01.2013 13:21
tak tato je povedená...dokonce pěkné obraty...jsem asi jak vrabec na trní, jednou se mi líbí tvá báseň, jednou ne , čert aby se v ženských vyznal:)
26.01.2013 23:30
máš pravdu, vždyť na světě je tak krásně, ale víš, to člověk musí umět koukat tvýma očima
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.