O sexu bez lásky a lásce bez sexu

Hledání sebe sama po záchodcích kdesi vprostřed pivní pěny pokrytecké normálnosti

Je až zvláštní, jak moc se v díle odráží nálada autora.

Ačkoli tahle povídka není nikterak dlouhá, chtěla jsem jí zachytit pár momentů ze života...

Život je nudná rutina a asi ani umírání nebude žádná sranda.

Krátká povídka o nevěře

Bohužel to je podle skutečné události ... ale takovej je život. Jak se jen člověk může změnit. Ps. možná jste na to už narazili na jiných stránkách ...

Hrdina této povídky se sice trochu víc nadřel, ale nakonec se mu to vyplatilo...

Někdy, někdo potřebuje jenom tvoje tělo. Je špatný mu ho půjčit, je špatný nechat ho se trápit?

...jen slovo?

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku, byť platonickou? O tom hovoří tahle povídka ze života

když kousek od vás šumí řeka a vaše oči pozorují hvězdné nebe...

Každý, komu se to bude chtít číst, ať prosím napíše komentář. Chci vědět jak se vám to líbilo. Moc to pro mě znamená.

/děkuju Jacku Kerouacovi za propůjčení názvu a Charlesi Bukowskimu za propůjčení citátu.

No nečekal jsem, že tolik vydržíš, čtyři a půl hodiny v kuse, máš u mě obdiv, z moji strany za to může tříletá abstinence této činnosti a flaška rumu, nic vyjímečného.