Šach mat

Bylas vše, co jsem viděla. Bylas vše, co jsem potřebovala. Již to tak není, je to jinak, ale ~ já to potřebovala napsat. Já to potřebovala ukončit.. Sama v sobě.
 Ziky
 30.01.2012
 povídky/ze života
4
1729 (11)
0
Vidíme, jak děšťové kapky
stékají po okenních tabulkách,
stejně jako slzy přes řasy po tvářích.
Doteď si to člověk ani neuvědomil,
ale úsměvy zmizely z našich tváří.

Je pryč! Je pryč.. kurva.. a už nikdy se nevrátí..

Poslední "bezBoha," které řekla ,
snad má ještě někde v našich srdcí ozvěnu.

A já to pochopila, nechtěla jsem.

Otočila se čelem ke mě a přistoupila.
Poslední objetí a oči plné bolesti.
Smutný úsměv, vyjadřující smíření
a krok dozadu - do neznáma.
Krok do prázdna, směřovaný ke konci.

Jen se dívat jak padá,
bezmocně křičet mlčením
a nemít možnost zastavit slzy.
Ani ten pád.

"Život je hra, ber to tak."

Odpověděla slovy blázna.
"Ale tahle hra skončila."
Shodila Krále z hrací plochy.

Šach mat. A víc slov ne..
 31.01.2012 06:33
 Ziky
taron: Ona zemřela. SIce ne fyzicky, a psychicky nejspíš žije pořád dál. Ale pro mě je mrtvá. Realisticky mrtvá, prostě už nežije. Nedokážu to tak brát. Každopádně děkuji za ohlas x)
 30.01.2012 23:11
 Yana
Je moc smutná, emotivní.
 30.01.2012 22:47
 taron
To je jako o smrti...někdo zemřel? Hm...Já to potřebovala napsat, ukončit, sama v sobě? Zajímavé :))
 30.01.2012 13:11
 D_P
:) Inu až na vulgární místo - které se tam nehodí -se mim to líbí - je z toho cítit ta paliva bolest a já mám rád kdyz je v basnich cit

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.