|
zase jen taková chvilka... noc ze soboty na neděli - zhruba půl páté, prázdné ulice, na zádech havarovaná harmonika, v duši tak nějak všelijak...
|
|
Je smutná, vlastně vůbec není o krajině.
|
|
zase jen takový výkřik... snad už jsem si těch smutků konečně užil dost...
|
|
|
|
V mé hlavě
|
|
...
|
|
...
|
|
S časem jsem se moc nesrala .
|
|
|
|
Nezáleží moc na tom proč jsem to napsal, prostě se to tak stalo.
|
|
/"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/
|
|
Nedalo mi to, pro DP a pro ostatní. A hlavně pro ty, místo nichž teď svítí ta světýlka při silnicích. Za chvíli sedám do auta, pojedu kolem nich a budu na ně myslet, jsem v tomhle strašná.
|
|
|
|
|
|
Pocity ze sobotního dne...každé vzkříšení stojí kapku bolesti, když se duše vrací z očistce zpátky do svého těla...
|

