|
Buďme vždy o krůček rychlejší
 27.09.2007 6 2196(23) 0 |
Jdu ulicí zmodralou vlhkem slimáčím
a za krk mně dýchá
dvorný lipicán
osedlaný unavenou smrtí
která se usmívá tváří zkřivenou
od žvýkání voňavé chrpy.
Je rosa a čas na kosu
jak stéblo se před ní skláním
v návalu sirného oparu
kdy ďábel předkládá svůj úpis
aby dal ještě trochu vteřin
k vyrovnání účtu.
A jitřní kohout na věži
kokrhá nové ráno,
které mi kyne úsměvem kyselým
že rychlejší jsem
více
než dvorný lipicán.
a za krk mně dýchá
dvorný lipicán
osedlaný unavenou smrtí
která se usmívá tváří zkřivenou
od žvýkání voňavé chrpy.
Je rosa a čas na kosu
jak stéblo se před ní skláním
v návalu sirného oparu
kdy ďábel předkládá svůj úpis
aby dal ještě trochu vteřin
k vyrovnání účtu.
A jitřní kohout na věži
kokrhá nové ráno,
které mi kyne úsměvem kyselým
že rychlejší jsem
více
než dvorný lipicán.
29.09.2007 - 17:08Hanička
Super a pořádně originální...
27.09.2007 - 19:31teda, nakonec jsem to četl aspoň 3x, protože napoprvé jsem v tom měl trošku zmatek...ale sakra...ta je !!!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Průlet černou chmurou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Koncert stínů
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
